Fallout 1.5: Resurrection



29.10.2012 Dva týdny s Resurrectionem aneb jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád pustinu

Začnu historii své účasti na Resurrectionu. Před mnoha, mnoha lety, se na nově spuštěném fóru madbrahmíny vedla spousta různých diskuzí. Jak se různě dá hrát Fallout, jak moc se těšíme na Fallout3 (tak se v té době říkalo Van Burenu), a tak podobně. Pak někdo dostal nápad, že si čekání na Fallout3 zkrátíme modováním (původních) Falloutů. Jeden z projektů, které v té době vznikl, byl Fallout 2.5 (který se až potom přejmenoval na Fallout 1.5 a Resurrection). Jako správný falloutem posedlý teenager jsem se samozřejmě chtěl zúčasnit a tak jsem se postupně stal součástí týmu. V té době šlo hlavně o nápady. Podílel jsem se na návrhu lokací, questů a hlavního příběhu - prostě designu. Vývoj ale pokračoval pomalu a po několika letech jsem se rozhodl tým ponechat a zaměřit se na jiné aspekty svého života. Od té doby jsem jen občas trochu pomáhal s překladem. Teď jsem ale zpět jako beta-tester.

Už jsou to skoro dva týdny, co jsem se ponořil do světa Resurrectionu. Na začátku jsem měl svůj klasický, veselý Fallout2 přístup: Chystal jsem se na dobré skutky při výpomoci nevinným venkovanům a přátelským obyvatelům malebných měst utlačovaných ukázkovým záporákem. Chystal jsem na se na postupné zlepšení svého majetku čestným obchodem a obírání zloduchů, kteří si fakt zasloužili umřít. Chystal jsem se na naivní příběh o záchraně světa před šíleným vědcem, který chce odpálit atomovku protože se je to v jeho, velice zlé, povaze. Resurrection takový ale nebyl. Resurrection má temnější atmosféru. Je to nelítostný postapo svět, který mi připomíná Mad Maxe a Falloutu 1. Hlavní příběh je záhadný a zajímavý, takže spolehlivě plní funkci motivace pokračovat dál. Nejvíc jsem se ale vyžíval v detailech. Fallout již klasicky nastavil laťku pro rozmanitost řešení úkolů hodně vysoko. Resurrection to bere jako výzvu a v mnoha případech jde o něco dál.

Jako celek na mě herní svět skutečně zapůsobil. Na začátku hry jsem se vžil do postavy, a právě díky skvělé zvládnutým detailům se mi podařilo v té roli zůstat. A to i když se moje postava pomalu začala vzdalovat od mých vlastních hodnot. Ve světě Resurrectionu se lidi snaží přežít. Je to svět plný nedůvěřivých komunit, které bych nazval paranoidní, kdybych neviděl, že je nedůvěra opodstatněna. Je to svět, kde dobro a zlo jdou poznat jen těžko, a spíš se jedná o různé odstíny šedé. Abych přežil, musel jsem se přizpůsobit. Lhal jsem, kradl jsem, zabíjel jsem nevinné lidi, nutil jsem chudé lidi, aby mi výměnou za pomoc zaplatili. Tohle ale není moje zpověď. Ne, ta změna proběhla příliš plynule a příliš dobrovolně na to, aby byla cesta zpět. Když teď koukám na své skutky, jasně vidím, že to co jsem udělal bylo špatné. Ale nelituju ničeho. Vím, že kdybych se znovu vrátil do té situace, udělal bych to zas. Ne, nezešílel jsem. Vidím to spíš jako otužilost pro přežití v pustině, v postapo světě Resurrectionu.

Fakt jsem se snažil hrát za kladnou postavu. Občas jsem měl na výběr jenom mezi zlem a větším zlem, ale pořád jsem se snažil vybírat kladná řešení. Pak jsem jednoho dne narazil na doktora, který měl zájem o mého společníka, konkrétně o její orgány. Samozřejmě jsem chtěl odmítnout, ale pak jsem uslyšel kolik mi za to nabízí. Byla to (na mě) fakt velká částka peněz. Nakonec jsem odmítl - hraju přece za kladnou postavu! Později toho dne jsem se ale přistihl, že o tom pořád přemýšlím. Představoval jsem si co všechno bych si za ty peníze mohl koupit. Ach, jak moc jsem je chtěl! A právě v ten okamžik mi došlo, jak moc na mě Resurrectionu zapůsobil.

Resurrection je prostě zážitek. Pro každého to nejspíš bude trochu jiný zážitek, ale každopádně se jedná o svět, který by každý fanoušek původních Falloutů měl navštívit.

Seto

28.10.2012 Fallout 1.5: Resurrection: Dost bylo keců, je čas činů!

Nevěděl jsem, jak tuhle zprávu zahájit, tak jsem pro inspiraci začal procházet staré zprávy o vývoji... no, to jsem si ale dal. Přehnaná optimistická očekávání, nadějné vyhlídky, postupné vystřízlivění a nakonec šok v podobě blížícíhose 10. výročí zahájení prací... ach to mládí nerozvážné.
Raději než nějakým optimisticky laděným heslem, uvedu tuto zprávu tvrdými daty.
Po loňském 1. kole betatestu jsme opravili nalezené chyby a hru již po programové stránce zcela dokončili. V tuto chvíli probíhá po cca. 2 týdny druhý betatest a ladění obtížnosti, do kterého jsou prozatím zapojeni 3 testeři: Za interní stranu Saruman, externě (tj. bez znalosti designu hry) pak Seto a Flowerpot, kteří nám posléze pomohou i s překladem hry do angličtiny. S veškerými nalezenými chybami a úpravami obtížnosti se pak chrabře potýká trio Daemon, Mario a Ratman - což je z dnešního pohledu spolu se Sarumanem prakticky 10let stálé jádro týmu, které po ne-grafické a ne-hudební stránce udělalo minimálně 90% celé hry. Tímto samozřejmě nemyslím nic ve zlém, jen chci poukázat na fakt, jak obtížné je nějaký projekt postavený na bázi dobrovolnosti dokončit. Začít a najít aktivní lidi je lehké, ale vydržet až do konce... to už je jiná káva. Naprostému dnu se kolikrát nevyhnul ani Resurrection tým, proto jsem rád, že tu dnes mohu konečně psát tyto řádky a smekám před všemi, kteří byli schopní vytvořit nějakou hru nebo celý herní svět.
Pokud se ptáte co bude dál, tak cíl je nyní jasný - otestovat, (vy)balancovat, vydat. Čím dříve, tím lépe. Vzhledem k vrtkavé povaze všemožných bugů však nemohu nyní s jistotou říci, že den D nastane přesně X.Y.201Z - záleží, jak pečlivý současní a budoucí testeři budou. Jejich role je ale poměrně obtížná - JaW totiž loni odvedl opravdu poctivý kus práce :-)

Téměř poslední záležitostí, kterou mám ještě na srdci je jedna velmi důležitá žádost adresovaná těm, kteří ovládají nějaký grafický 3D program (nebo alespoň někoho takového znají). V současné době bohužel náš zbytek týmu již neoplývá žádnými zručnými grafiky. Ač všichni grafici odvedli pořádný kus práce, nepodařilo se nám ještě dokončit několik málo endscreenů. Takže se paradoxně může nyní stát to, co bylo dříve nemyslitelné - vydání hry se může opozdit jen a pouze zásluhou chybějící grafiky, což já osobně považuji za obrovskou škodu. Rozhodně tedy nechceme po těch X letech práce vydávat hru, ve které na vás v závěru vykoukne několik černočerných obrazovek jen proto, že již se nenašel nikdo, kdo by byl schopen a ochoten nějaký smysluplný a kvalitní obrázek vytvořit. Proto - PROSÍM, POMOZTE! Vlastními silami totiž žádný obrázek splácat nedokážeme.
Pokud se zrovna na 3D necítíte, oceníme ještě nějakého 2D talenta, který by si chtěl pohrát s grafikou některých itemů popř. herních cedulí, u kterých by se slušelo sjednotit jejich české a anglické verze. Ale v tomto případě již nejde o volání zoufalé, spíše estetické (zde se přiznávám... talent na takové věci nemám a myslím, že Resurrection by v některých in-game grafických případech zasloužil opravdu něco lepšího).
Pokud zrovna neoplýváte grafickým talentem, ale naopak je vaší silnou doménou naše mateřština a máte již zkušenost s korekturou českých textů, pak máme nabídku práce i pro vás. Hra obsahuje opravdu hodně textu a jak už to tak v přímé úměře chodí - čím více textu, tím více pravopysných chyb. Garantujeme vám, že jako korektor, se určitě nudit nebudete :-) V případě, že máte zájem pomoci, pak se nám prosím ozvěte na náš email.

To je prozatím vše. V dalších dnech bychom rádi ještě zprovoznili nové fórum a také by se zde patrně měly objevit nějaké první dojmy z pera současných i potenciálních budoucích testerů. A pak... uvidíme.

Ratman

15.11.2011 Resurrection? Právě dohráno!

Před několika týdny jsem se domluvil s Ratmanem a Daemonem, že udělám důkladný betatest hry. Můj úkol byl jasný. Vychytat chyby, poznat důkladně celou hru a pak pomoci s balancováním a některými dalšími věcmi, které jsou potřeba dodělat.

Hru jsem dostal před dvěma týdny a od té doby jsem každý den usilovně hrál, hledal chyby a zkoušel různá řešení úkolů. Ve verzi, kterou jsem dostal, chyběla oskriptovat "jen" jedna čtvrť velkého města a nefungovala náhodná setkání na mapě. Všechny ostatní lokace jsou už dobře hratelné a potřebují jen mírně doladit obtížnost. Dnes jsem hru dohrál a to s ne moc úspěšným koncem, protože jsem do finálové lokace přišel s postavou o minimálně 5 úrovní nižší, než se předpokládá při plně funkční mapě.

Hra je rozlohou podobná Falloutu 1, na který příběhově navazuje. Příběh je vynikající, propracovaný do nejmenších detailů (netroufám si odhadnout, kolik návštěv pražských hospod k tomu bylo potřeba) a perfektně zapadá do univerza Falloutu. Rozmanitostí a možnostmi řešení úkolů je zase více podobná Falloutu 2. Jak mi Ratman řekl, u jednoho úkolu udělal až 7 různých možností řešení! Konců má hra více než Fallout 2 a skoro 3x tolik co Fallout 1! Jak bude vypadat svět na konci vašeho hraní v tomto Falloutu, bude jen na vás. Bude vzkvétat nebo bude naopak všechno zničeno?

Dialogy jsou bohaté a tak jako u ostatních Falloutů, hodně záleží na tom, jakou si vytvoříte postavu a jaké dovednosti se zaměříte. Možnost hrát za úplného debílka je samozřejmostí (sám jsem tuto možnost nezkoušel). Dialogy a atmosféra světa jsou podobné Falloutu 1. Svět mi přišel daleko temnější než ten ve Falloutu 1. Není se čemu divit, protože oba hlavní designéři jsou známi tím, že milují hru za záporné postavy. Za kladnou postavu mi pak hraní přišlo daleko těžší, protože jsem často musel vybírat mezi lepším zlem a horším zlem. Ale popravdě, takhle by měl asi vypadat postapokaliptický svět, kde květinové děti a sametoví králíčci nemají nejmenší šanci na přežití.

Jak v této fázi hodnotím Fallout 1.5: Resurrection Jak už jeho název napovídá, svým příběhem perfektně zaplňuje časovou mezeru mezi oběma nejstaršími Fallouty a rozšiřuje tak svět Falloutu o další kvalitní, byť neoficiální díl. Díl, který nebudete hrát jednou, ale hned několikrát a pokaždé to bude jiná hra, jiný zážitek s jiným koncem.

Plánuje se i anglická verze, ale ta by měl vyjít až nějaký čas po té české.

Jiri_auf_Wiedersehen

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23